Jako mladý architekt, začínající nesměle i svou soukromou praxi při svém řádném zaměstnání, stanovující pracovní dobu na 8,5 hodiny denně, striktně požadovanou 7,5 hodinovou dobu relaxace a předpokládanou 8-mi hodinovou dobou spánku, jsem byl blahosklonně oprávněn svým socialistickým zaměstnavatelem soukromě vyprojektovat maximálně dva rodinné domy ročně. Pro vysvětlení musím dodat, že písemný souhlas zaměstnavatele k projektu byl podmínkou k jeho přijetí na stavebním úřadu.

Takovou praxí se nové znalosti a zkušenosti získávaly obtížně. Rád jsem proto přijal pozvání na prohlídku nového rodinného domu, postaveného dle projektu zručného architekta, toho času již pracujícího v Austrálii. Dům se velmi líbil mému klientovi, přál si, abych obdobný dům téže kvality vyprojektoval i pro něj.

Dům nebyl příliš velký, měl podkroví a zajímavý tvar střechy. Střecha měla nezvykle malý spád a výrazné přesahy. Byl zde zřejmý vliv středomořské architektury. Zaujal mě dojem, který jsem měl při vstupu do domu a postupném vcházení dovnitř. Přes velkoryse prosklené zádveří jsem vstoupil do malé haly. Vstup do obývacího pokoje byl umístěn stranou v rohu haly. Toto umístění vstupu bránilo přímému pohledu z haly do obývacího pokoje. Sedací souprava v obývacím pokoji byla umístěna zády ke vstupu do pokoje. Celou dobu jsem měl pocit, že vcházím do domu a do obývacího pokoje jak do ulity, postupně se do něj zavrtávám a odhaluji jeho další a další zákoutí.

Tento princip, který vytváří prostor nabízející pocit bezpečí, útulnosti a soukromí se snažím uplatňovat při svých návrzích rodinných domů. Začínám u hlavního vstupu do domu: otevřené vstupní dveře by neměly umožňovat průhled z ulice až do nitra domu. Setkal jsem se i s průhledy otevřenými dveřmi přes celý dům z ulice až na zahradu. Za vhodnější považuji vstupní čáru zalomit, tzn. neumisťuji dveře za sebou, ale tak, aby přímému průhledu bylo zabráněno.

Stejný princip lze použít i mezi halou a obývacím pokojem. Tímto způsobem můžeme dobře oddělit jednotlivé zóny rodinného domu na:

    1. zóna poloveřejná – předprostor domu a vstupní zádveří (je otevřená pohledům z ulice)

    2. zóna návštěvnická – listonoš, pojišťovák, krátké nezvané návštěvy

    3. zóna společenská – rodina a zvaní hosté

    4. zóna privátní – jen pro členy rodiny

 Ing.arch. Jiří Vrbík