Barvy v interiéru

Barevné pojetí interiérů podléhá stejným zákonitostem jako móda v odívání. Oblíbenost barevných stylů se mění, opakuje a vrací v různých obměnách. To, co bylo moderní dříve je dnes staromódní, zkrátka „OUT“, co je dnes moderní nebo-li „IN“ bude zanedlouho nepřitažlivé. A to dříve nemoderní bude možná už zítra úplně skvělé.

V poslední době je zřetelný trend k nápadnější barevnosti a větších kontrastů v interiérech. Průkopníkem těchto tendencí se staly interiéry koupelen. V převážné většině jsou předkládána řešení postavená na výrazném  kontrastu dvou barev, které „řeknou vše“. Nic víc se už nepřipouští, všechny doplňky jsou podřízeny stanovenému barevnému diktátu – všechny předměty vyskytující se běžně v koupelnách by měly mít stejnou barevnost jako ony dvě barvy obkladů stěn. V koupelně zeleno-bílé jsou vhodné osušky, mýdla, šampony a další drobnosti v barvách jenom zelené nebo bílé. Jakékoliv jiné barvy by stanovenou barevnost poněkud rušily. Stejné pravidlo platí u koupelen modro-zelených, žluto-červených atd. Nemám rád barevné kombinace vnucované výrobci keramických obkladů a dlažeb v tzv. koupelnových sestavách. Raději kombinuji vhodné obklady a dlažby dvou rozdílných výrobců a hledám barevný soulad dle vlastní představy.

 

Princip dvou nápadně kontrastních barev se přenáší i do obytných interiérů. Tato řešení jsou na první pohled přitažlivá a líbivá, zvlášť když jsou posuzována na malém formátu obrázku v časopise nebo na televizní obrazovce. Budeme-li v takovém interiéru žít, obávám se, že za nějakou dobu se dostaví pocit alergie k těmto dvěma určeným barvám interiéru.

 

V současnosti narůstá obliba  světle zelené barvy pro exteriéry a interiéry. Jistě lze omluvit zelené fasády vojenských budov. Ve všech ostatních případech tento trend  nesdílím a nejsem jeho nadšeným propagátorem. Zastávám názor, že dům uprostřed zahrady je zbytečné natírat na zeleno, když je dostatek zeleně okolo něj. Stejně tak zelená v interiéru se lépe vyjímá na listech pokojových rostlin než přímo na stěnách pokoje. Navíc, přírodní zeleň má jednu vlastnost, kterou nás baví – je proměnlivá v průběhu roku. Zelený dům v přírodě působí jaksi nepatřičně, nehodí se tam. Vzpomeňte si na kontrast bílých stěn domků kdekoliv – v Jižních Čechách, na Slovácku nebo v Řecku. Stejně příjemně působí kontrast dřevěnic rozsetých po stráních  nebo kamenných usedlostí podél cest.

 

Domnívám se, že nejlepším řešením jsou barvy, které jsou přirozené použitým materiálům v interiéru. Dávám přednost neutrálním a méně výrazným barvám. Interiér sám není to hlavní, co by mělo vyplnit místnost. Nejdůležitější z hlediska pocitu lidí, kteří interiér užívají, jsou předměty do interiéru vložené, předměty, ke kterým máme osobní vztah, které se staly součástí našeho života. Mohou to být knihy, obrazy, fotografie, květiny – předměty, které jsme někde uviděli, koupili a donesli domů a teď jsou příjemnou vzpomínkou jen pro nás, krajka po babičce nebo obrázek nakreslený dětskou rukou. Každý takový předmět, každý obraz má svou barevnost – ne každý se dobře vyjímá na pozadí oranžové, zelené nebo žluté stěny. Interiéry řešené v sytých a kontrastních barvách už žádné jiné doplňky nevyžadují a ani nesnesou. Takové interiéry považuji za neobyvatelné.

Krb a televize Rád si prohlížím projekty rodinných domů. Překvapuje mě,

Výběr místa pro stavbu RD Výběr dobrého místa pro stavbu našeho

Spíž neboli sklad potravin Spíž je nezbytnou součástí rodinného domu, její

Teorie ulity Jako mladý architekt, začínající nesměle i svou soukromou praxi